Do Birminghamu a zase zpátky

Ve dnech 31. 3. - 5. 4. 2019 vyrazila skupina 43 žáků naší školy na poznávací zájezd do Velké Británie. Cílem naší cesty byl Birmingham, na jehož předměstí jsme se v pondělí večer poprvé setkali s úžasnými rodinami, které nás na tři noci skutečně „adoptovaly“, takže jsme se u nich cítili jako doma. Ještě předtím jsme po únavné cestě strávili příjemný jarní den v Londýně, kde jsme kromě fotbalového svatostánku Stamford Bridge viděli všechny nejdůležitější pamětihodnosti, projeli se lodí po Temži a pochutnali si na klasickém anglickém jídle – fish and chips.
Po první noci v rodinách, tedy v úterý, jsme se vydali do továrny Jaguar. Prošli jsme krok po kroku celou výrobu a jako vtipný suvenýr dostali nýtek – první část našeho budoucího Jaguaru. Z továrny jsme se přesunuli do Think Tank muzea v centru Birminghamu a abychom to s poznáváním  moc nepřeháněli, zbytek dne jsme si užili na nákupech v Primarku a Poundlandu.
Ve středu nás čekala návštěva okruhu Silverstone, po kterém jsme se nečekaně i projeli. Ne tak rychle jako skuteční závodníci, náš řidič byl opatrný, ale i tak stála jízda za to. Odpoledne jsme rychlá auta vyměnili za letadla a tanky v Imperial War Museum v Duxfordu a celý den zakončili procházkou kouzelnými uličkami univerzitního města Cambridge.
Poslední noc byla bohužel krátká. V továrně Jaguar jsme viděli, jak auto vzniká, v Silverstone to, jak rychle může jezdit, a na dálnici po cestě „domů“ do rodin také to, jak smutně může jízda autem končit. Místo abychom konverzovali u výborné večeře, jsme tedy čekali, až bude silnice opět průjezdná, ale náladu jsme si zkazit nenechali – nám se naštěstí nic nestalo.
A tak jsme ve čtvrtek ráno rychle zabalili kufry a vyrazili vstříc poslednímu dni našeho britského dobrodružství, do přístavu Portsmouth. Kromě ponorky Alliance jsme prošli křižník Warrior a také loď Victory, se kterou admirál Nelson vyhrál bitvu u Trafalgaru, prohlédli si vyhlídkovou věž Spinnaker Tower a utratili poslední libry, které nám ještě zbyly. Asi aby nám nebylo líto, že už musíme domů, ukázalo nám typické anglické počasí, co všechno umí, takže do autobusu jsme nasedali úplně promočení, neboli  „soaked wet“.
Náš výlet jsme si opravdu užili a asi bychom měli začít přemýšlet, kam vyrazíme příště…